Klíčení

Každá semena před umístěním do substrátu, rockwoolu, nebo jiného klíčícího média, je nutné namáčet. Nejběžnější je voda, avšak za zmínku stojí i použití čaje. A to heřmánkového, ten likviduje případné plísně. Lze však použít také obyčejný černý čaj.
Po cca 24 hodinách v čaji jsou semínka připravena k zasazení. 

Pokud chcete pěstovat papričky doma, je v podstatě jedno, kdy s výsevem začnete, ale pokud je plánujete přemístit ven, začněte asi 4 až 6 týdnů před posledním mrazem. Aby rostlinka plně vyrostla a začala tvořit plody, potřebuje 6 až 9 měsíců, takže pokud semínka zasejete již v lednu nebo únoru, dočkáte se papriček od července do října, což je ideální na naše klimatické podmínky.

Semínka dáme ideálně do minipařníku, který umístíme na místo se stálou teplotou v rozpětí 24 - 30 ºC. Ve většině se využívá topení pod oknem nebo topné podložky. Světlo v této fázi není až tak důležité. Dostatečně zaléváme, ale nepřeléváme!

V závislosti na odrůdě by se měly v horizontu 7 - 21 dnů objevit první klíčky. Poté je vhodné umístit rostlinu na slunné místo stále s dostatkem vyšší teploty. Jakmile se objeví první dvě až tři patra lístků, nebo až kořínek proroste rockwolem, můžeme přejít k přesazování do samostatných květináčů o nízkém objemu. 

Přesazování

Ideální objem květináče k přesazování záleží na rychlosti růstu, tedy celkových podmínkách pro vývoj rostliny. V první fázi je vhodné použít například kelímky o objemu 2dcl, se kterými se dobře manipuluje, nezabírají mnoho místa a poskytují v začátku dostatek prostoru pro rozvoj kořenového systému. Je důležité sledovat vývoj kořenů a předejít tomu, aby se začaly kořeny plazit po stěnách obalu. Pokud se tak stane,
je nutné rostlinu přesadit do větší nádoby. Hromadné pěstování v různých vaničkách po několika
kusech s malým rozestupem považujeme za nebezpečné, neboť se kořeny začínají zaplétat do sebe a při
rozsazování je zde riziko poškození a tudíž následné zpomalení celkového růstu. 

Pokud pěstujete na zahradě v květináčích, použijte minimálně 9l zeminy. Pochopitelně je třeba díry na dně, která odvede přebytečnou vodu a zabrání tak případnému uhnívání kořenů. Objem květináče je rozhodující, má vliv na velikost rostliny a její celkový vývoj.
Neexistuje universální řešení pro všechny rostliny, už z důvodu rozdílné výšky a objemu listové plochy.

Obecně se dá říct, že chilli dosahující výšky zhruba jednoho metru.  

Hnojení

Papriky jsou obecně náročnější na použití hnojiva a u chilli tomu není jinak. Jedná se o nedílnou součást celého průběhu pěstování. Mezi nejběžněji používanou výživu patří NPK hnojiva. Právě správný poměr dusíku, fosforu a draslíku je v růstové fázi to nejdůležitější. Každý rod má trochu jiné požadavky na četnost a množství, ale to lze zjistit ve velmi krátké době jeho používání.

Hnojivem můžeme hodně získat, ale i mnoho ztratit. Jeho nadmíru Vám rostliny dají najevo zkroucenými listy, odpadáváním květů, spálenými kořínky, žloutnutím listů a vůbec degradujícím vzhledem. Proto je třeba s množstvím a četností nakládat opatrně a vždy se řídit doporučeným dávkováním výrobce. Přibližně dva až tři týdny před očekávanou sklizní je vhodné s hnojením přestat, neboť se tak vyhneme nepříjemné pachuti plodů, kde mohou být v chuti patrné jeho zbytky.
Je doporučováno také použít jeden z nabízených doplňků k spláchnutí zbytků hnojiv. Za nás můžeme vřele doporučit produkty FloraKleen, 
či Grotek Final Flush.

Škůdci a choroby

Každá rostlina má své nepřátele a nemoci, ale v začátcích je mnohdy vinen sám pěstitel. Základním a nejčastějším problémem je přelévání a nedostatečná sterilizace pěstebního substrátu (provádí se např. v troubě při teplotě 80 °C po dobu cca 1-2 hodin).
Tímto procesem dojde k zahubení 99% škůdců a je zde tedy předpoklad, že by nemělo docházet k jejich bleskovému a neočekávanému nástupu na scénu. Navíc několik z nich se pohybuje pod zemí a jejich "potravou" jsou kořínky rostlin. O jejich výskytu se dozvíme v okamžiku, kdy rostlina začne vadnout a ztrácet listy. Následné "léčení", není-li již pozdě, oddaluje sklizeň a redukuje její vydatnost. Chcete-li se těmto problémům vyhnout a mít krásné zdravé rostliny, doporučujeme zakoupit kvalitní substrát.
V případě, že jsou rostliny již napadeny, můžete použít některý z ochranných prostředků podle typu napadení.

Chilli není rýže, proto je víc než důležité dodržovat pravidelnou zálivku v normě a nepřelévat.
Zalévejte pouze, když je substrát suchý a nenechte se zmást pouze povrchem. Vyhnete se tak uhnívání kořínků.

Ve zkratce na závěr:

• Ideální médium na klíčení jsou rockwolové, nebo jiné sadbovací kostky, protože umožňují hladký růst klíčku a hlavního kořene. Skvělé jsou také jiffy. Každé semínko má v sobě uloženou energii na překonání cca 3mm substrátu. Pokud je to víc, potřebuje delší dobu, nebo nevyklíčí vůbec. Proto jsou zmíněné kostky jedno z nejlepších a nejšetrnějších řešení k výsadbě i pozdějšího přesazení.
• Přibližně 14 dnů před sklizní omezte zálivku na minimum. Rostlina se tak dostane do stresu a zvýší objem kapsacinu v plodech.
• Nesázejte nikdy rostliny stejného druhu k sobě. Snadno dojde ke zkřížení. Obzvláště chinense jsou velmi náchylné. Mít v jednom skleníku kompletní řadu například Habaneros nebo Jolokií je doslova odrovnání genetické čistoty druhu.
• Doporučujeme před zasazením semínka namáčet v heřmánkovém čaji na 24 hodin.
• Nepřelévejte, zalévejte jen v době, kdy je substrát suchý.