Věděli jste, že pěstování mimo zeminu za pomocí hydroponie se používalo během 2. světové války? Hydroponie chtějí využít i vědci z NASA při zamýšlené kolonizaci Marsu.
Pojďte s námi prozkoumat, co je to hydroponie a jak funguje?
Pěstování každému z nás přináší něco jiného, někdo v něm hledá uklidnění, jiný pěstuje jen pro samotný výsledek. I Karel Čapek kdysi řekl „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování.“
Hlavní podstatou hydroponie je to, že se zeleň pěstuje v živém roztoku místo půdy. Není potřeba žádná zemina. Tento roztok je přímým dodavatelem živin pro kořeny rostlin. V hydroponických systémech voda nepřetržitě cirkuluje, z jejichž minerálů rostlina potom čerpá živiny.
Jak by si mnozí mohli myslet, v hydroponii není tak důležitá voda, ale kyslík. Když si představíte vaše domácí pěstování, určitě si vzpomenete na květiny, které zemřely kvůli nadměrnému zalévání, tzv. se utopily.
Každá část rostliny (listy, květy, kořeny..) nezbytně potřebují ke svému životu kyslík. Když je substrát nasáknutý vodou, brání dobrému přístupu vzduchu ke kořenům a květina postupně umírá.
Díky dostatečnému přísunu kyslíku a živin rostlina neustále sílí. Jakmile okusíte hydroponické pěstování, nebudete chtít pěstovat jinak. Rostliny dříve zakoření, rychleji rostou, dosáhnete tak dřívější a bohatší sklizně a vaše květy vám budou závidět všichni sousedi.
Jak vybrat to správné médium pro hydroponii?
Médium je materiál, který fyzicky podporuje růst rostlin, tudíž zajišťuje nutnou cirkulaci vzduchu, díky které bude mít rostlinka zdravý kořenový systém. Výběr nejvhodnějšího média závisí na několika proměnných. Měli byste mít předem ujasněno, jaký typ systému budete používat, jakou rostlinu budete pěstovat a jaké prostředí ji poskytnete.
Kokosové vlákno a kokosové lupínky
Kokos má pro náš život mnoho využití. Jedním z nich je kokosové vlákno, které se dříve považovalo za pouhý odpad. Dnes již víme, že tento produkt je téměř nejlepší dostupné pěstitelské médium na světě.
Tyto práškové šupinky jsou zcela organické a mají velmi pomalý rozklad. To je paradoxně ideální pro hydroponické pěstování, protože tak nedodává kořenům žádné živiny. Velmi dobře drží vlhkost a zároveň nijak nebrání v provzdušňování kořenů.
Jediným rozdílem mezi vláknem a lupínky je ve velikosti. Kokosové vlákno se podobá hlíně pro pokojové rostliny a lupínky připomínají spíše dřevěné třísky. S ohledem na velikost lupínků se v systému vytváří mnohem více vzduchových kapes a tím tak pomáhá k dostatečnému okysličení.
POZOR: Při použití kokosového vlákna je důležitý živinný roztok. Protože kokosové vlákno žádné živiny kořenům nedodá, je zcela na vás, abyste přísun potřebných živin zajistili zálivkou.
Keramzit
Někdy se lze setkat i s názvem hydroton. Kdo by řekl, že jde pouze o spečený jíl? Keramzit je nerozložitelný a sterilní. Velmi dobře drží vlhkost a má neutrální pH. Pro svou hrubost je lepší ho použít již v pozdějším stádiu sazenice.
Není sice nejlevnější záležitostí, ale může se stát velmi efektivní investicí. Po sklizni je možné toto médium vyčistit, sterilizovat a za rok znovu použít (nebo dříve pro domácí pěstování).
Perlit
Perlit ve světě pěstování našel své využití už před dávnou dobou. Kromě hydroponie na něj můžete narazit i v klasické půdě, kde má za úkol zvýšit její provzdušnění a propustnost. Může se tedy používat jako samostatné médium nebo v kombinaci s jiným médiem.
Perlit velmi dobře kypří, zvlhčuje a provzdušňuje. Ovšem má problém se zadržováním vody, což může vést k častější potřebě zavlažování.
Tip: Kokosové vlákno, keramzit a perlit jsou ideální pro začátečníky v oblasti hydroponie. Pro zkušenější pěstitele přinášíme ještě pár dalších médií.
Rockwool (minerální vlna)
V hydroponii bývá velmi často používán. Složený je především ze žuly nebo vápence, které se zahřejí, roztaví a spřádají do nití. Velké využití nachází ve fázi sázení semen či klonů, je ovšem potřeba nejdříve vyvážit pH. Největší výhodou je savost, díky které dokáže bez zálivky vydržet i několik dní, ale POZOR na přelévání.
Říční kameny
Umožňují velmi dobré provzdušnění, avšak s udržením vlhkosti mají problém. Je dobré je kombinovat s jinými médii, které naopak vlhkost absorbují.
Písek
Starý dobrý písek, velmi dobře dostupný a pro hydroponii vhodný. Velikost částic je mnohem menší než běžná hornina, tudíž vlhkost dobře odtéká. Pro dobré okysličování kořenů je vhodné použít největší velikost písečných zrn.
Rýžové slupky
Podobně jako kokosové vlákno mají i rýžové slupky velmi pomalý rozklad. Pro hydroponii jsou nejvhodnější předvařené a usušené. Jejich pH obvykle bývá v žádoucím rozmezí pro rostliny, je ovšem dobré si to ohlídat.
Jaké jsou hydroponické nádoby?
Správné hydroponické nádoby se skládají ze dvou částí, vnější a vnitřní. Vnitřní část sloužící k usazení květiny má na dně a bocích vytvořené otvory, kterými prorůstají kořeny rostlin. Do vnější nádoby se poté nalévá roztok.
Tyto speciální květináče můžete najít na trhu z různých materiálů (plastové, keramické, nerezové apod.). Při výběru dbejte na to, aby na nich nechyběla stupnice, jinak jen těžko poznáte, kolik roztoku v nádobě zbývá. Abyste se vyhnuli hnilobě rostliny, je podstatné hlídat, aby do roztoku zasahovaly pouze kořeny.
Jak si poradit s hydroponickým živným roztokem?
Vzhledem k absenci živin v hydroponických médiích je důležité chybějící živiny zajistit rostlině jinak. To se dělá za použití správně upravené vody. I když upravit vodu není složité, je dobré si to předem nastudovat. Na začátku buďte připraveni na nezdary, protože chybami se člověk učí!
Jak na to?
- Příprava vody - u přípravy vody není nic, co vás může překvapit. Stačí ji přefiltrovat, nebo nechat odstát.
- Přidejte hnojivo - hnojivo vybírejte dle pěstované rostliny. Postupujte podle návodu na hnojivu (hodnoty EC nebo TDS dle tabulky).
- Pořádně zamíchat!
- Změřte pH vzniklého roztoku
- Úprava pH - Podle potřeby přidejte potřebnou tekutinu až do ustálení (pH = 7) roztoku. Při kyselosti (pH < 7) přidejte zásadu, při zásaditosti (pH > 7) kyselinu.
- Odpočinek - po ustálení nechte roztok odpočinout.
- Nezapomeňte na kontrolní měření!
Tip: Nezapomeňte zálivku pravidelně doplňovat. Obvykle to stačí jednou za 14 dní, ale nemusí to tomu tak být vždy. V dohledu nad správnou hladinou roztoku vám pomůže již zmíněná odměrka na květináčích. Nemusíte každý den chodit a hlídat tu nejvyšší hladinu, jednou za čas je dobré 2-3 dny nechat zálivku na nejnižší hranici.
Co se dá pomocí hydroponie pěstovat?
Díky bohatému přísunu živin a kyslíku se hydroponie stala mezi zahrádkáři velice oblíbenou. To ovšem neznamená, že ji nemůže využívat i začátečník. Vypěstovat si pomocí hydroponie můžete takřka cokoliv. Záleží jen na vaši chuti a požadavcích. Hydroponii ocení zelenina i pokojové rostliny, některé květiny hydroponii dokonce vyžadují.
Pokojové rostliny
Nejvíce spokojeni s hydroponií budou pokojové rostliny, které vynikají listy. Právě zásluhou dostatku živin jsou listy svěží, zdravě barevné a pevné.
Pro začátek začněte například s fíkusy, anturiemi, lopatkovcem, filodendronem či palmou. Až budete s hydroponickým systémem blíže seznámeni, můžete svoje portfolio rozšířit.
Tip: Nevhodná je hydroponie pro rostliny, u kterých se cyklus zálivky mění s obdobím (např. klívie, vánoční a velikonoční kaktus, cibuloviny nebo hlíznaté rostliny).
Zelenina
S použitím hydroponie přichází i omezování používání pesticidů a jiných chemických látek. Jednou z výhod hydroponie je totiž to, že není vytvořeno prostředí pro škůdce a jiné choroby, které by květiny mohli napadnout. Tato výhoda má však i druhou stranu, v plodech nevyniká typická chuť plodů, která je získávána ze slunce.
Nejvhodnější je pro pěstování salátů, rajčat, okurek, fazolí, chřestu, pórku, ředkviček, dýně a jiných druhů zeleniny. Až budete mít hydroponii v malíku, nebojte se vyzkoušet použít hydroponii i pro pěstování ovoce jako jsou např. jahody, borůvky, ostružiny, maliny a jiné.
Jestli si myslíte, že je to všechno, tak ještě počkejte.
S pomocí tohoto systému zvládnete vypěstovat i výborné voňavé bylinky jako je např. rukola, bazalka, majoránka, máta, tymián, rebarbora a vše na co si jen vzpomenete.
Jaké jsou typy hydroponických systémů?
Jako správní pěstitelé byste měli znát i základní informace o hydroponických systémech. Existuje 6 základních typů a můžete se setkat s velkým počtem variací těchto základních typů.
Wick systém / Pasivní systémy
Tento systém je ideální pro hydroponisty začátečníky. S jistotou můžeme říci, že je to ten nejjednodušší hydroponický systém. Proces funguje na knotovém systému. Knot je jednou stranou ponořený do roztoku, který svévolně nasává a postupně prosakuje na druhý konec, který končí v kořenovém obalu.
Knot udržuje stálou vlhkost a vláhu a proto není nutný stálý dohled. Tento systém je vhodný pro pěstování pokojových rostlin. Dostačující vláhu by nemusel poskytnout velkým rostlinám, které vyžadují větší množství vody.
Deep Water Culture (DWC)
Tzv. pěstování na vodě je nejpoužívanější v botanických laboratořích. Výhodou tohoto systému je, že není potřeba žádné médium (ideální pro pěstování z řízků).
K tomuto systému je potřeba nádoba s živným roztokem, na které je umístěna plovoucí podložka. Zeleň potom roste na této podložce. Do vody je kyslík přiváděn vzduchovým čerpadlem (podobně jako v akváriu). Může se stát, že se některá z přívodových hadic ucpe, proto je dobré mít 1 vzduchový kámen zhruba na 30-40 litrů vody.
Jestliže rádi děláte věci svépomocí, lze si tento systém i hezky podomácku vyrobit. Nádrž může nahradit maltovník, jako plovoucí plochu lze použít tvrzený polystyren nebo klasický, který zespodu obalíte neoprenem. Do této plochy stačí vyřezat díry a umístit hydroponické košíky.
DRIP systém
Angličtináři již možná zvládnout odhadnout, že princip systému DRIP spočívá v kapénkové závlaze. Můžete narazit na hotový komplet nebo si ho sestavit podle vlastních potřeb.
K sestavení je nutné obstarat rezervoár s živným roztokem, objem nádoby se odvíjí od spotřeby rostlin. Dále budete potřebovat vodní čerpadlo, případně omezovač tlaku, hadice, kapiláry a jehly.
Zalévání by mělo probíhat nejméně jednou, nejlépe 3-5x denně. Nutná je také kontrola objemu vody, která proteče jednou kapilárou. Objem všech kapilár by měl být stejný.
Tip: Vhodné médium je kokosové vlákno, rockwool nebo keramzit.
Nutrient Film Technique (NFT)
Pro začátečníky spíše méně vhodná metoda, na druhou stranu výsledky stojí za to! Kdybychom tento systém chtěli přeložit do češtiny, řekli bychom “technika tenké vrstvy živin”. Jde o to, že rostlina čerpá živiny z neustále proudící vody.
Kořeny v tomto systému jsou napůl ve vodě a napůl ve vzduchu. Je složen z nádrže, plochy pro kořeny a vrchního krytu, který zajistí neprůchodnost světla. Neobejdete se ani bez čerpadla, jehož zásluhou voda dokáže neustále proudit.
Aeroponie
Jak je z názvu patrné, hlavní “přísadou” v tomto systému je vzduch. V ideálním případě by rostliny měly být odděleny od vodní hladiny.
Sazenice či klony jsou zasazené v hydroponickém košíčku, koření v pevném základě (keramzit, perlit, rockwool atd.) a kořeny jsou pak ve vzduchu navlhčovány živným roztokem. Tento systém se neobejde bez výkonného čerpadla.
Ebb & Flow (Flood and drain)
Do češtiny se dá tento výraz přeložit jako metoda zaplavení a odvodnění. Tento systém se používá v časových intervalech. Rostliny jsou v květináčích s pěstebním médiem a umístěny v napouštěcí vaně.
Tento zásobník se dočasně zaplaví živným roztokem a po nějaké době se znovu vypustí do nádrže. Obvykle se používá čerpadlo s časovačem. Vzhledem k tomu, že kořeny přicházejí do styku s vodou nárazově, mají prostor se okysličovat a nedojde tak k hnilobě.
Jaké výhody hydroponie poskytuje a jaké nevýhody obnáší?
Jako snad každá věc na světě má i hydroponie své výhody a nevýhody. Můžeme ovšem s klidným srdcem říct, že výhody ve velké míře převažují nad nevýhodami.
Výhody hydroponie
- Samostatnost - u tohoto systému je poměrně dlouhé období, kdy rostliny nepotřebují žádnou péči a vy se tak nemusíte bát odjet třeba na týden pryč, květiny to přežijí!
- Zdravější květiny - absence půdy zajišťuje bezpečné prostředí pro kořenový systém rostliny. Není vytvořeno prostředí pro tvorbu chorob, plísní ani škůdců.
- Zdravější lidé - lidé s alergií jistě ocení menší tvorbu prachu a plísní. Navíc pokud budete využívat hydroponii k pěstování zeleniny, máte záruku, že s chemickými postřiky jako jsou pesticidy se nikdy nepotkala.
- Úspora času - všechny rostliny si vyžadují pravidelnou péči (zalévání, přesazování). Nejen povinnost zalévat, ale i přesazovat hydroponické pěstování eliminuje.
Nevýhody hydroponie
- Omezené druhy - byť má hydroponie široké využití, i tak se najdou rostliny, pro které je tento systém závlahy nevhodný.
- Náklady - pro někoho může být překážkou vysoká cena. Sice pro toto pěstování potřebujete speciální nádoby, čerpadle a jiné vymoženosti, nicméně je možné zapojit kreativitu a náklady snížit svou šikovností. I přes vyšší cenu jistě brzy zjistíte, že tahle investice se vyplatí.
Jestliže s hydroponií nemáte žádné zkušenosti a bojíte se, že budete mít na svědomí mnoho rostlinných životů, hoďte tyto obavy za hlavu! Žádný učený z nebe nespadl a i ti nejlepší se to museli naučit. V hydroponii se může i zkušenému pěstiteli stát, že např. nevyladí živný roztok. Určitě to ale stojí za to. Jakmile se do toho jen trochu dostanete, budete překvapeni výsledky.